Svatý křest je základem celého křesťanského života, vstupní branou k životu v Duchu, a branou, která otevírá přístup k ostatním svátostem. Křtem jsme osvobozeni od hříchu a znovuzrozeni jako Boží děti, stáváme se Kristovými údy; jsme přivtěleni k církvi a stáváme se účastnými jejího poslání: Křest je svátost znovuzrození skrze vodu ve slově.

Křest dítěte

Na rozdíl od dospělého nemůžeme od malého dítěte čekat ani rozhodnutí pro křest ani vyznání víry. Malé děti se křtí proto, že patří do rodiny křesťanů a ta chce, aby dítě mělo spolu s nimi účast na životě církve. Proto se žádá od rodičů a kmotrů, aby byli pokřtěni, byli schopni svou křesťanskou víru při křtu vyznat a mohli tak uvést do víry i dítě, které je jim svěřeno. Proto by měli být oba rodiče katolicky pokřtěni a vychováni a měli by žít v církvi svou víru. Pokud toto platí jen o jednom, může to stačit, ovšem je třeba aby si oba byli vědomi závazku, který ze křtu pro rodiče vyplývá a respektovali ho, i když ho bude uskutečňovat jen jeden z rodičů.
O křest dítěte žádají zásadně jeho rodiče, kteří nejen musí být při křtu přítomni, ale kteří jediní mohou přijmout plnou zodpovědnost za to, že jejich dítě bude vychováno ve víře v Krista a v prostoru života a víry církve. Kmotr nebo kmotra v tom mají rodičům pomáhat a tuto ochotu také před ostatními účastníky křtu deklarují.
Křest se uděluje podle dohody s místím knězem. Je třeba ho sjednávat s dostatečným časovým předstihem zpravidla několika týdnů, aby byl čas pro potřebná setkání křtícího kněze s rodiči. Jeho povinností totiž je nejen rodiče informovat o náplni a průběhu křtu a vyřídit nutné administrativní věci, ale také je připravit k plnění těch úkolů, které do budoucna na sebe křtem dítěte berou.
Před křtem se vyhotoví na faře křestní zápis. K němu je třeba donést rodný list dítěte, oddací list rodičů, případně jejich křestní listy a jména a adresy kmotrů, případně jejich křestní listy.
Pro vlastní obřad křtu je dobré opatřit si křestní roušku a křestní svíčku pro dítě (může to být úkolem kmotrů). Křtu se za normálních okolností musí zúčastnit oba rodiče dítěte a kmotr (kmotři).
Je samozřejmě možné pokřtít i dítě svobodné, nebo rozvedené matky, jsou-li ostatní podmínky křtu splněny.

 

Křest dospělého
Křest dospělého člověka je možný tehdy, jestliže uvěřil v Krista jako jediného plného zachránce člověka, poznal a přijal víru církve a vyznává jí a chce žít ve společenství katolické církve a respektovat její učení víry i morálky. Dospělý člověk má za normálních okolností přijmout v jedné slavnosti takzvané iniciační svátosti, tedy být pokřtěn, biřmován a přijmout eucharistii.
Příprava na křest probíhá v několika etapách: po seznámení s obsahem křesťanské víry a základním obrácení, chce-li adept skutečně směřovat ke křtu a jeví známky víry i postupného obrácení, může být přijat do katechumenátu. To znamená, že se seznámil s vírou natolik, že může udělat zodpovědné rozhodnutí k jejímu plnému přijetí. V katechumenátu pokračuje příprava na křest. Když je zřejmé, že katechumenova víra je natolik úplná a zralá, že může být podkladem pro křest, je katechumen přijat mezi bezprostřední čekatele křtu. Během několika týdnů pak celá příprava na křest skončí udělením svátostí.
Délka přípravy na křest je různá, musí respektovat postupné rozvíjení víry člověka. Těžko může být kratší než půl roku, zpravidla trvá jeden až jeden a půl roku.
Je dobré, když dospělého adepta provází na jeho cestě ke křtu někdo, kdo mu je oporou a kdo mu bude oporou v cestě víry i po křtu. Takový člověk – je-li sám pokřtěným a biřmovaným katolíkem, žijícím z víry – může být křtěncem vybrán za kmotra.
Je důležité, aby se při přípravě na křest včas zjistilo, zda adept nebo adeptka křtu buď žije v platném církevním sňatku nebo zda žije, ve svazku, který může být po křtu církevně zplatněn.
Kdo může přijmout křest?
K přijetí křtu je způsobilý každý člověk, a to pouze člověk dosud nepokřtěný.
Víra a křest
Křest je svátost víry. Víra však potřebuje společenství věřících. Každý věřící může věřit pouze ve víře církve. Víra, která se požaduje pro křest, není dokonalá a zralá; je to počátek, který se musí rozvíjet. Víra musí po křtu růst u všech pokřtěných, jak u dětí, tak u dospělých. Proto každý rok o velikonoční vigilii církev slaví obnovu křestních slibů. Příprava na křest přivádí jen na práh nového života. Křest je pramenem nového života v Kristu, z něhož vyvěrá veškerý křesťanský život.
Aby se mohla křestní milost rozvíjet, je důležitá pomoc rodičů. Je to také úkol kmotra nebo kmotry, kteří mají být dobrými věřícími, schopnými a ochotnými být oporou nově pokřtěnému, dítěti nebo dospělému, na jeho cestě křesťanského života. Jejich úkol je opravdovou církevní službou. Celé společenství církve má částečnou odpovědnost za rozvoj a uchování milosti, přijaté při křtu.
Tato svátost se také nazývá „koupelí znovuzrození a obnovení v Duchu svatém“ (Tit 3,5), protože vyjadřuje a uskutečňuje ono zrození z vody a Ducha, bez něhož „nikdo nemůže vejít do Božího království“ (Jan 3,5).
Křest je nejkrásnějším a nejvelkolepějším z Božích darů… Nazýváme ho darem, milostí, pomazáním, osvícením, šatem neporušitelnosti, koupelí obnovy, pečetí a vším, co je nejcennější. Dar, protože je dán těm, kteří nic nepřinášejí; milost, protože je udělován i viníkům; křest, protože hřích je pohřben do vody; pomazání, protože je svatý a královský takoví jsou ti, kdo jsou pomazáni; osvícení, protože je oslnivým světlem; šat, protože zakrývá naši hanbu; koupelí, protože nás umývá; pečeť, protože nás chrání a je znamením Boží svrchovanosti.“
Ovoce křtu nebo křestní milost je bohatá skutečnost, která zahrnuje: odpuštění prvotního hříchu a všech osobních hříchů; zrození k novému životu, jímž se člověk stává adoptivním synem Otce, Kristovým údem, chrámem Ducha svatého. Z téhož důvodu je pokřtěný začleněn do církve, Kristova Těla, a stává se účastným Kristova kněžství.
Křest vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, charakter, který posvěcuje pokřtěného. Pro tento charakter nemůže být opakován.
 
Svátost křtu je branou do života s Kristem a zapojení do společenství věřících – církve. Člověk se spojuje s Bohem, odpouštějí se mu hříchy, získává duchovní dary.
Podmínky přijetí svátosti:
a) křest dítěte:
víra ve spásu skrze Ježíše Krista – víra rodičů
příprava rodičů (v rozsahu několika setkání – dle domluvy)
kmotr má být praktikující katolík
b) křest dospělého:
víra ve spásu skrze Ježíše Krista – praktikující víra
příprava dospělých katechumenů trvá zpravidla jeden rok
Svátost křtu se udílí v naší farnosti dle domluvy. Dospělí přijímají svátost křtu o Velikonocích.