Eucharistie označuje jak Kristovo tělo a krev (to je svátost), tak mši svatou, která je zdrojem a vrcholem celého křesťanského života. Středem slavení eucharistie – mše svaté – je chléb a víno, které se skrze Kristova slova a skrze vzývání Ducha svatého stanou tělem a krví Krista (svátost). Jiný název pro tuto svátost je „svaté přijímání“, které věřící přijímají během slavení mše svaté.
Podmínky všeobecně:
-křest, ale také plné společenství s církví
-nepřítomnost hříchu (lehké hříchy dáváme Pánu na začátku mše svaté lítostí)
Podmínky – 1. svaté přijímání:
řádnou přípravu dětí na první svaté přijímání koná ve farnosti kněz při výuce náboženství a při mších svatých pro děti a rodiny s dětmi.

Ke svátosti eucharistie čili ke svatému přijímání může přistoupit ten kdo je pokřtěn, na přijetí této svátosti byl připraven, nežije v těžkém hříchu ani není podroben nějakému církevnímu trestu, který by ho z této svátosti vylučoval, a pokud není svobodný či ovdovělý žije v církevně platném manželství.
Ke svatému přijímání jde člověk zpravidla při mši, které se účastní. Pokud by z nějakého důvodu byla v určitý den na mši dvakrát nebo vícekrát, může přistoupit ke svatému přijímání ještě jednou (tedy nejvíce 2x denně), pokud je přítomen na celé mši svaté. Smyslem tohoto pravidla je, aby se mohl věřící zúčastnit mše plně, když je z nějakého zvláštního důvodu na mši ten den opakovaně. Za normální se jinak považuje účast na jedné mši denně.
Před přijetím eucharistie se dodržuje jednohodinový půst od jídel a nápojů a výjimkou léků a obyčejné vod. U nemocných, kterým se eucharistie donáší, tento půst není nutný.