Svátost biřmování tvoří spolu se křtem a Eucharistií celek tzv. svátostí uvedení do křesťanského života…

Co znamená svátost Biřmování?
-Každý pokřtěný člověk by měl být biřmovaný, protože přijetí této svátosti je potřebné k posílení a naplnění křestní milosti. Je to potvrzení křtu.
-Svátost biřmování uvádí pokřtěné dále do křesťanského života. Skrze ni totiž přijímají Ducha svatého, kterého Pán seslal v den letnic na apoštoly. Tento dar Ducha svatého připodobňuje dokonaleji křesťany Ježíši Kristu a naplňuje je silou, aby mohli vydávat svědectví Kristu a tak ve víře a lásce vytvářet jeho tajemné tělo. Věřícím se přitom vtiskuje charakter neboli pečeť Páně, takže svátost biřmování nelze opakovat.
-Každý biřmovanec musí mít kmotra. Pomáhá mu věrně plnit křestní sliby pod vedením Ducha svatého, kterého biřmovanec přijal. Kmotr může, ale nemusí být totožný s křestním kmotrem. Kmotrem může být i rodič, ale nedoporučuje se to. Kmotr má být dostatečně zralý k plnění svého úkolu, má to být katolík, který už byl sám uveden do plnosti křesťanského života svátostmi křtu, biřmování a eucharistie.
-Původní přisluhovatel svátosti biřmování je biskup. Kromě biskupa může biřmovat v určitých případech také kněz.
-Svátost biřmování se uděluje pomazáním křižmem na čele, které se dělá při vzkládání ruky, a slovy: „Přijmi pečeť daru Ducha svatého.“ Pomazání křižmem a slova, která se přitom říkají, jasně naznačují účinek daru Ducha svatého. Pokřtěný, který je rukou biskupovou označen olejem, dostává nezrušitelné znamení, pečeť Páně, spolu s darem Ducha. Tím se biřmovance dokonaleji připodobňuje Kristu. Svaté křižmo světí biskup ve mši, která se slouží k tomuto účelu zpravidla na Zelený čtvrtek.
-Podmínkou přijetí svátosti biřmování je přijetí křtu. Jedná-li se o křesťana, který už má užívání rozumu, vyžaduje se mimo to, aby byl ve stavu milosti, a aby byl schopen obnovit křestní slib.